|
|
Současný stav těžby a zásob uranu
Vondra, Marek ; Nerud, Pavel (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá současným stavem těžby uranu. Popisuje vývoj těžby uranu na území ČR od počátků až po současný stav těžby. Dále jsou zde shrnuty nynější světové zásoby uranu, včetně uvedení nejvýznamnějších těžebních oblastí. Je popsán způsob zpracování rudy, jeho dopad na životní prostředí a sanace oblasti zasažené těžbou. V poslední části jsou uvedeny možné způsoby využití uranu v budoucnu.
|
|
|
Vliv těžební činnosti na krajinný ráz v okolí města Příbram
Fišerová, Šárka ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Řehounková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krajinným rázem, metodikami hodnocení krajinného rázu a vlivem těžby na krajinný ráz. Jako modelové území je zvoleno Příbramsko ovlivněné těžbou uranu v minulém století. Cílem práce je porovnat vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu z hlediska vhodnosti pro území zasažené těžbou a vytvořit návrh metodiky hodnocení krajinného rázu pro modelové území. V teoretické části se práce soustředí na krajinný ráz a obnovu krajiny po těžební činnosti. Je zde popsána ochrana krajinného rázu i z právního hlediska, rekultivační činnost a těžba uranu. Dále jsou uvedeny čtyři vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu.V praktické části práce charakterizuje modelové území, jeho historii i současný stav lokality, včetně provedených rekultivací. Následně je provedeno porovnání jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu podle zvolených kritérií a návrh metodiky k hodnocení vybraného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv lesa na migraci a sedimentaci rizikových prvků a vybrané environmentální problémy
Juřička, David
Výzkum dizertační práce se soustředil na schopnost lesa aktivovat a imobilizovat kovy v prostředí s jejich vysokými dotacemi z hlubinné těžby nerostných surovin. Výzkum byl situován na lokalitě Rožná, s probíhající těžbou uranu, a lokalitě Olší s ukončenou těžbou uranu v České republice. V průběhu let 2014 a 2015 bylo v zájmových aluviích toků Nedvědička (Rožná) a Hadůvka (Olší), recipientů znečištění radionuklidy a kovy z těžby, odebráno v jarním a podzimním aspektu celkově 380 vzorků listů ze stromů, bylinného patra a říčních sedimentů. Vzorky byly analyzovány metodou XFR a ICP-OES. V organické hmotě byly nalezeny prvky Al, Cl, Cu, Cr, Fe, Mn, Mo, Ni, Rb, S, Sr, U, Zn a Zr, v mnoha případech ve vysokých koncentracích odpovídajících znečištěným lokalitám v těžebních nebo průmyslových oblastech. Statisticky významný rozdíl v koncentracích chemických prkvů ve fytomase i říčním sedimentu mezi horním, středním a spodním tokem zájmových oblastí nebyl nalezen. Na lokalitě Nedvědička byly nalezeny vyšší koncentrace většího spektra kovů než na lokalitě Hadůvka. Na lokalitě Hadůvka byly metodou ICP-OES nalezeny výrazně vyšší hodnoty uranu (1.56 mg.kg-1) v listech stormů než na lokalitě Nedvědička, dosahující až 4.5 mg.kg-1 ve vysušeném materiálu. Sezónní dynamika obsahu chemických prvků byla ve fytomase potvrzena. Druhové složení lesních porostů zájmových lokalit s převahou Picea abies a druh hospodaření byl vyhodnocen jako nepříznivý pro imobilizaci kovů v prostředí. Na lokalitě Nedvědička byla navržena nápravná opatření - výsadby porostů s převahou Fagus silvatica, která mají příznivě působit na úpravu pH půdy a vody vhodných charakterem opadu a přispět tak k inhibici šíření kovů v prostředí. Na lokalitě Hadůvka jsou navrhovaná opatření soustředěny na přestavbu stávajících porostů s převahou Picea abies na porosty s převahou listnatých dřevin, zejména Fagus silvatica, tak aby došlo postupně k úpravě pH půdy, a tím snížení mobility kovů v prostředí
|
|
|
Časopis Příbramský Atom a jeho rozbor, aneb čtvrtstoletí dobývání uranu v regionu Příbram ve světle novinových článků a výpovědí pamětníků
ŠÍBA, Martin
Tato bakalářské práce se věnuje rozboru časopisu Příbramský Atom, který vycházel ve druhé polovině 20. století jako zpravodaj Uranových dolů Příbram. Neodmyslitelnou součástí práce je také zhodnocení dosavadního stavu bádaní. Dále seznámení čtenářů s historií města Příbram a historií důlní těžby, a to zejména těžby uranu. Hlavním bodem této práce je kritický rozbor časopisu Atom, který byl po dlouhou dobu zpravodajem Uranových dolů. Nakonec se, s pomocí výpovědí pamětníků formou oral history, pokusím rekonstruovat běžný provoz uranových dolů. Souběžně a adekvátně porovnám vybrané články časopisu s výpovědí pamětníků a kriticky je zhodnotím.
|
|
|
Vliv těžební činnosti na krajinný ráz v okolí města Příbram
Fišerová, Šárka ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Řehounková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krajinným rázem, metodikami hodnocení krajinného rázu a vlivem těžby na krajinný ráz. Jako modelové území je zvoleno Příbramsko ovlivněné těžbou uranu v minulém století. Cílem práce je porovnat vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu z hlediska vhodnosti pro území zasažené těžbou a vytvořit návrh metodiky hodnocení krajinného rázu pro modelové území. V teoretické části se práce soustředí na krajinný ráz a obnovu krajiny po těžební činnosti. Je zde popsána ochrana krajinného rázu i z právního hlediska, rekultivační činnost a těžba uranu. Dále jsou uvedeny čtyři vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu.V praktické části práce charakterizuje modelové území, jeho historii i současný stav lokality, včetně provedených rekultivací. Následně je provedeno porovnání jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu podle zvolených kritérií a návrh metodiky k hodnocení vybraného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historie těžby uranu se zaměřením na 21. století
FUKA, Stanislav
Uran je chemický prvek se značkou U objeven v roce 1789 německým chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem. Zpočátku nebyl pro lidstvo nijak zvláště zajímavý, využíval se převážně k barvení skla. Zásadní zlom nastal po druhé světové válce, kdy se uran začal používat pro jaderné zbraně a později pro jaderný průmysl. Tehdejší Československo bylo v produkci uranu světovou velmocí. Cílem práce bude popsat vlastnosti a výzkum uranu a vývoj těžby uranu ve 20. a 21. století v České republice a ve světě. V roce 1945 byla podepsána mezivládní smlouva mezi Československem a Sovětským Svazem o dodávce uranu. Klíčový byl pro Sovětský Svaz Jáchymov, na ostatních místech Československa probíhal teprve průzkum. Celkem bylo exportováno do SSSR 98 500 tun tříděné uranové rudy a koncentrátu. V padesátých letech minulého století uranový průmysl zaměstnával 40 000 lidí, nutno dodat, že značnou část tvořili chovanci a vězni. Na přelomu padesátých a šedesátých let dochází k nasycení zásob pro vojenské účely a uran se začíná využívat především pro jadernou energetiku. Po roce 1989 dochází k útlumu těžby, zejména z důvodu nadprodukce uranu. Postupně se uzavírají uranové doly a rekultivují se prostory těžby i chemické úpravny rudy. Dnes je v provozu jediný důl v Dolní Rožínce na Českomoravské vrchovině. Značný problém v současnosti po těžbě představuje lokalita Stráže pod Ralskem, kde se uran těžil metodou chemickým loužením (In Situ Leach) a chemické úpravny rudy, především MAPE Mydlovary. Ve Stráži pod Ralskem se cena sanačních prací odhadují na 40 miliard korun a potrvají přibližně dalších 20 let. Sanace v MAPE Mydlovary se odhaduje v řádech desítek miliard korun a potrvá asi ještě deset let. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány zdroje a způsoby těžby uranu, pojmy radioaktivita, uraninit. Následně je zde popsán současný stav ekologické zátěže v MAPE Mydlovary na Českobudějovicku. V praktické části se zabývám problematikou dopadu těžby uranu na člověka a životní prostředí, dále jaký byl rozvoj v těžbě uranu v rozvojových státech a jaká je perspektiva těžby a srovnání 3 zásob uranu v České republice a ve světě. Součástí praktické části je vývoj ceny uranu na světových trzích. Provedenou analýzou vyplývá, že největší dopad na člověka a životní prostředí má při těžbě uranu a následném zpracování v podobě exhalací, hluku a kontaminace půdy a vod. V minulosti docházelo navíc k nenávratným škodám na kulturních památkách, flóře a fauně. Zcela nedostatečná ochrana životního prostředí byla v poválečných letech a tato situace přetrvávala až do konce šedesátých let. V těchto letech bylo prioritou dosahovat co největší produkce s minimálním ohledem na okolní přírodu a zdraví obyvatelstva. Rozdíl v dopadu na člověka a životní prostředí je různý v závislosti na typu těžby. Další zátěž je při průzkumu, zakládání a budování nových dolů.
|
|
|
Současný stav těžby a zásob uranu
Vondra, Marek ; Nerud, Pavel (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá současným stavem těžby uranu. Popisuje vývoj těžby uranu na území ČR od počátků až po současný stav těžby. Dále jsou zde shrnuty nynější světové zásoby uranu, včetně uvedení nejvýznamnějších těžebních oblastí. Je popsán způsob zpracování rudy, jeho dopad na životní prostředí a sanace oblasti zasažené těžbou. V poslední části jsou uvedeny možné způsoby využití uranu v budoucnu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.